Svátek sv. Barbory v kalendáři každoročně značí blížící se vánoční svátky. Svobodné dívky si v tento den dávaly do váz nařezané větvičky třešní a v případě, že jim do štědrého dne rozkvetly, tak se měly do roka vdát. V Rozsochách na nás letos tento den zavoněl vůní vánočního perníku z dílny paní Drahoslavy Horké z Pohledce, která nám přivezla ukázat výsledky své dlouholeté praxe.

(Pokračování textu…)

Sokolovna v Rozsochách se stala v pátek 9. listopadu dějištěm významného mezinárodního fotbalového klání. V prostorné tělocvičně tohoto nově zrekonstruovaného sportovního zařízení proti sobě nastoupily starostenský tým malé kopané Vranovského regionu ze Slovenské republiky proti starostenskému týmu mikroregionu Bystřicko.

Od šedesátých let minulého století funguje v naší obci dětská poradna. Byla zřízena jako ulehčení rodičům při péči o jejich děti, protože většina jich byla při cestování do sousedního města na polikliniku odkázána na autobusovou dopravu, což bylo třeba s kočárkem dosti komplikované. Ordinace bývala tak hojně využívaná, že slovo čekárna, které označovalo místnost před ní, mělo skutečně svůj původní význam. Ordinující pan doktor, měl na starosti všechny děti ze vsi, protože byly z jemu přiděleného rajónu a nikdo si nemohl zvolit jiného lékaře. Postupem času nastaly okolo nás změny, které význam této dětské ordinace do značné míry posunuly. To, že už rodiče nejsou odkázáni na prostředky hromadné přepravy osob je velmi dobře a především ve vztahu k malým dětem je to velká výhoda. Vzhledem k tomu, že pan doktor už nerozdává léky, ale pouze je předepisuje, nezbývá lidem z obce, než si pro ně zajet do sousední Bystřice. Když už ale stejně musím s předpisem do lékárny, tak je skoro jedno, jestli s sebou vezmu do auta dítě a kromě toho také využiji skutečnosti, že můžu vyrazit téměř kdykoliv a nemusím se omezovat na ordinační hodiny v dětské poradně v obci, které jsou jedenkrát za čtrnáct dní. To, že už si každý pro své dítě může svobodně vybrat lékaře, je také velmi dobře. Bohužel to opět nejde tak docela dohromady s naší dětskou poradnou, protože nelze naplánovat, aby tam seděl právě ten Váš pan doktor. A tak, přestože máte v obci ordinaci, stejně jedete za tím svým lékařem do Bystřice. Postupem času se tedy stalo, že dětská poradna v naší obci ztrácí na významu. Nabízím stručnou a velmi výmluvnou statistiku návštěvnosti dětské poradny v Rozsochách: 1.6.2007 – 1 dítě, 15.6.2007 – 3 děti, červenec a srpen se neordinovalo z důvodu dovolené, 7.9.2007 – 1 dítě, 21.9.2007 – 2 děti, 5.10.2007 – 2 děti, 19.10.2007 – 1 dítě. Když si uvědomíme, že zatímco v Rozsochách čeká pan doktor na děti, tak na poliklinice čekají děti na pana doktora, nemohli bychom mít dobrý pocit z toho, kdybychom trvali na pokračování stávajícího neracionálního stavu. Po zvážení všech okolností se obec rozhodla přistoupit na návrh polikliniky zrušit pravidelné dětské poradny v obci od začátku roku 2007. Maminkám, které byly zvyklé pravidelnou dětskou poradnu využívat se omlouvám. Její zrušení je nepochybně krokem zpátky. Bohužel o něm v podstatě paradoxně rozhodli sami rodiče, když dostali svobodu volby lékaře a místa pro ošetřování svých dětí.

Sobota 20. října byla dnem konání letošního setkání seniorů v rozsošské orlovně. Tato kulturní akce je v Rozsochách pořádána každoročně místním sborem pro občanské záležitosti a pro seniory je příležitostí strávit příjemný večer se svými vrstevníky.

(Pokračování textu…)

Krásným slunečným počasím se letos v Kundraticích rozzářila první neděle po svátku sv. Václava. Jako by tušila, že tento den je výjimečný konáním kunratické Svatováclavské pouti. Na tu letošní pouť se však sousedé obzvlášť pečlivě připravili. Kaplička na návsi, které letos místní věnovali mimořádnou péči, svítila čerstvě nabílenou omítkou a ta dala o to více vyniknout tradičnímu věnci květin a smrčí, lemujícímu vchodové dveře. Spolu s nataženým kobercem a židličkami připravenými na zametené kamenné dlažbě návsi vyzdobená kaplička přivítala po jedenácté hodině pana faráře a místní i přespolní věřící ke sváteční mši svaté, doprovázené zvukem harmoniky a heligonek. V odpoledních hodinách přibyly k židličkám na návsi ještě stoly a sousedé se sešli k odpolednímu pouťovému pobesedování, takovému, jaké vždy bývalo zvykem o pouti „držet.“

(Pokračování textu…)

Vzhledem k častým stížnostem občanů na nezvládnutí psa majitelem na veřejném prostranství, přistoupilo zastupitelstvo obce ke stanovení povinnosti mít na veřejném prostranství psa přivázaného na vodítku. K závaznému stanovení takového pravidla formou obecně závazné vyhlášky opravňuje obec ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, současně s ustanovením § 10 písm. d), § 35 a § 84 odst. 2) písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

(Pokračování textu…)

Čtenáři s mohli z článku „Večer s varhanami“ dovědět, že z výtěžku této benefiční akce byla adoptována na dálku africká dívenka. Vzhledem k tomu, že první informace o adoptivním dítěti byly nepřesné, tak je tímto uvádíme na pravou míru.

Celé jméno této devítileté holčičky je Assiatou Lory Sylla, jejím bydlištěm je přímořská vesnice Kenien u města Conakry v africké zemi Guinea. Zemi vládne diktátorský režim na který lidé doplácí značnou chudobou. Guinea je uváděna hned po sousedním Sierra Leone jako nejchudší země na světě. Matka dívenky se jmenuje Kadiatou Bangoura, je jí 29 let a je v domácnosti, otec jménem Djibril Lory Sylla pracuje jako svářeč a je mu 34 let. Rodiče si nemůžou dovolit posílat dcerku do školy, protože jsou chudí. Řešením nepříznivé situace byla pro Assiatou Lory Sylla již v minulosti adopce na dálku. Její adoptivní rodiče však přestali posílat peníze a tak vznikl na jejím účtu dluh, který byl díky výtěžku z „večera s varhanami“ uhrazen a navíc bylo zaplaceno školné na celý rok dopředu. V Guineji činí měsíční školné pouhých 460,– Kč a dítěti se za tyto finanční prostředky dostane kromě vzdělávání i třikrát denně jídlo a školní uniformu. U nás tyto peníze představují zhruba jednu kávu denně. Je neuvěřitelné, jak málo finančních prostředků může zcela změnit život afrického dítěte.

V sobotu 8. září v sedmnáct hodin přivítaly svátečně vyzdobené prostory kostela svatého Bartoloměje v Rozsochách více než dvě stovky příznivců vážné hudby, kteří se zde sešli proto, aby se zaposlouchali do tónů skladeb slavných světových autorů, ale také z toho důvodu, aby přispěli k uskutečnění dalšího ušlechtilého cíle tohoto setkání, kterým bylo využití finančních prostředků, získaných z dobrovolného vstupného, na adopci dítěte na dálku.

Večera s varhanami se zúčastnilo více než 200 lidí

Poté, co všechny přítomné v kostele svatého Bartoloměje přivítal otec ThDr. Antonín Sporer, rozezněl prostory chrámu gregoriánský chorál Salve Regina, který zazpíval bystřický varhaník Jan Zítka. Následovaly zvuky varhan u kterých se postupně vystřídali Ludmila Malá, varhanice z Bobrové, Zdeňka Burešová a Eva Prášilová, varhanice z Rozsoch a dále Jan Zítka a Veronika Pečínková.

U varhan se vystřídalo pět interpretů

Varhanní skladby známých světových autorů, jako například Toccata a fuga a-moll od Johanna Philippa Kriegera nebo Preludium F-dur od J.S.Bacha, byly proloženy skvělým zpěvem Terezy Eliášové, v jejíž podání si přítomní vyslechli skladby Amor chttendi a El Senyor. Byla to také Tereza Eliášová, které se nakonec dostalo té cti hudební setkání zakončit, a to známou skladbou Ave Maria od Charlese Gounoda.

Velkým přínosem byl zpěv Terezy Eliášové

(Pokračování textu…)

V letošním roce to bylo až pondělí 3. září, kdy děti vyrazily poprvé do školy. Jak se sluší a patří na první školní den, do kroku jim v duchu tradice vyhrával místní rozhlas, aby se jim šlo veseleji. Základní škola v Rozsochách však tentokrát přivítala do prvního ročníku poměrně málo dětí. O to více si jich však považuje a individuální přístup ke svým žákům, což je velké plus málotřídních škol, zde zcela jistě nezůstane jen na papíře. Tento školní rok bude už druhým v pořadí, kdy se škola při výchově dětí řídí vlastním vzdělávacím programem, „ušitým“ na míru místním podmínkám a potřebám dětí. Vzhledem k úbytku počtu žáků hluboko pod limit stanovený pro trojtřídní školu, nezbylo, než letošní školní rok změnit organizaci základní školy na dvojtřídku. Přestože vyučující čeká z tohoto důvodu náročná práce, nevidí reorganizaci jako zásadní problém a očekávají i od letošního školního roku v úrovni vzdělání dětí tradiční dobré výsledky.

Mateřská škola se školní jídelnou přivítala první den nového školního roku 28 dětí, což je dlouhodobě stálý počet. Přestože se, pokud jde o dlouhodobý vývoj populace, snad začíná blýskat na lepší časy, nebylo by prozatím z důvodu vysokých nákladů moudré otevírat druhou třídu. Děti ve věku od 3 do šesti let využívají společně jedny příjemně a nově vybavené prostory a jejich vzdělávací program s logem „Jen si děti všimněte, co je krásy na světě,“ je postaven tak, aby se díky věkovému rozdílu tří let vzájemně doplňovaly.

Školní jídelna vaří včetně své doplňkové činnosti denně osmdesát jídel a není pochyb o tom, že i v letošním roce si zachová svoji tradiční dobrou úroveň stravování. Z důvodu snížení provozních nákladů zvažuje škola spolu se zřizovatelem celkové zateplení budovy, tak, aby dosáhla standardu nízkoenergetické stavby. Pro stávající zastupitelstvo jsou obě školy důležitou součástí obce, a proto se dlouhodobě zaslouženě těší jeho podpoře.

Budova základní školy

První neděle po svátku svatého Bartoloměje, patrona kostela v Rozsochách, je každoročně dnem tradiční místní pouti. V letošním roce tento den vyšel v kalendáři na 26. srpna. Tradičně se sem v tuto dobu sjíždí spoustu lidí. Je to den, kdy se vrací do svého „rodného hnízda“ většina rodáků, setkávají se příbuzní nebo se sjedou lidé, kteří ač v obci nikoho nemají, chtějí uctít památku patrona zdejšího kostela, nebo se jen tak pobavit na pouťových atrakcích. Pouť dělá samozřejmě radost především dětem, které se nemůžou dočkat, až provozovatelé kolotočů, houpaček a dalších zdrojů zábavy svá zařízení uvedou do provozu. Rozsochy jsou navíc známé dlouhodobě příznivou cenou atrakcí, takže se děti můžou za rozumnou cenu dosyta „vyřádit.“ Je pravda, že pocit volné zábavy občas zastíní vědomí blížícího se konce prázdnin, ale o to více je třeba si ten zbytek volna užít.

O bartolomějské pouti bývá vždy na návsi rušno

(Pokračování textu…)