Přeskočit na obsah Přeskočit na hlavní menu

Hody málem na sněhu, ale naše!

Autor Josef Smolka, publikováno 19. 11. 2009. Slavnosti.

„Letos nás počasí asi nechá na holičkách.“ Pomysleli si pořadatelé rozsošských hodů, když s obavami sledovali, jak se týden před termínem konání této tradiční lidové slavnosti celá Vysočina zahaluje silnou vrstvou bílé sněhové pokrývky. Ještě ve čtvrtek, kdy chasa vyrazila do lesa pro máj, byl terén i porost v bílém. Nakonec se však počasí umoudřilo a do hodového nedělního rána Rozsochy vykročily pevným krokem, bez klouzání. Původní sněhovou čepici připomínaly už jen tu a tam roztroušené, ušpiněné, sněhové mapy.

chasa předává symboly letošní úrody otci Sporerovi v kostele sv. Bartoloměje

krojovaná chasa v průvodu obcí

k hodům patří i roztančená náves

VÍCE OBRÁZKŮ NAJDETE VE FOTOGALERII

Stejně tak jako v loni předcházela hodovému veselí ranní bohoslužba, v průběhu které předala krojovaná mládež otci Sporerovi symboly letošní úrody a všichni za ni společně poděkovali. Od půl desáté se chasa vydala obcí, dům od domu, každého pozvat na odpolední veselí. Přesto, že letos vyžadovala obchůzka všech stavení obzvlášť velké úsilí, nakonec byl přece jen malou chvíli před třetí hodinou v Blažejovicích připraven na pochod v plné parádě slavnostní hodový průvod. Nechyběl v něm generál, Pardon a družička na koních, muzika, krojovaná mládež, ctihodný soudní dvůr, který tentokráte zvolil jako „důstojný“ dopravní prostředek, dvoukolák tažený travním mulčovačem. Pochopitelně nesměla chybět hlavní postava hodové scény, beran, v doprovodů katů. Pak už se do průvodu přidal každý, dle libosti. Podle tradice se průvod zastavil uprostřed obce, na návsi, kde proběhl soudní proces s beranem. Ten byl, jak jinak, než také podle tradice, nejdříve odsouzen a poté nakonec vrchností omilostněn. Dál už účastníkům hodů nic nebránilo to na návsi pořádně roztočit a rozjásaní, v průvodu, vyrazit do připraveného kulturního domu. A protože v orlovně právě probíhaly stavební práce, tak tentokrát posloužila jako kulturní stánek, sice provizorně, ale velmi dobře, sokolovna. Hody byly opět naše! Všem hodovým organizátorům a účastníkům, které baví udržování tradic „palec nahoru.“ Ať vám, milí přátelé, to fandovství a chuť potkávat se při podobných akcích co nejdéle vydrží.

Komentáře (0)

Zatím žádný komentář.

Přidejte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.