Co říká studie proveditelnosti bioplynové stanice v Rozsochách?

Napsal Marek Klusák před dvanácti roky v kategorii Obecní úřad . Připojeno 0 komentářů.

Obec Rozsochy se vážně zabývá otázkou, zda se stát investorem bioplynové stanice nebo alespoň nějakým způsobem iniciovat její vznik. V souvislosti s rozhodovacím procesem bylo schváleno pořízení studie proveditelnosti, která by sloužila jako kvalifikovaný podklad. V současné době je finální verze této studie na stole a je třeba se rozhodnout jak dál postupovat.

V jednom z předchozích čísel Novinek byli čtenáři informování o tom, co to vlastně bioplynová stanice je a k čemu slouží. V krátkosti lze zopakovat, že se jedná o zařízení, které dokáže přeměnit v průběhu takzvaného fermentačního procesu organické látky, obsažené ve zpracovávaném materiálu, na hořlavý plyn, sloužící jako palivo spalovacímu motoru, který roztáčí generátor elektrické energie. Jinými slovy lze říci, že do bioplynové stanice „dodáme“ prasečí kejdu a další vhodný materiál, který zvyšuje obsah sušiny. Výstupem je potom elektrická energie, teplo a takzvaný fugát, což je plnohodnotné tekuté hnojivo, které nezapáchá.

V případě realizace a provozování stanice by se zcela jistě zlepšila situace, pokud jde o zápach skladované nebo aplikované kejdy. Nezanedbatelné však jsou i další parametry ve vztahu k životnímu prostředí. Elektrická energie vyrobená tímto způsobem představuje při plánovaných 1 500 MWh roční produkce úsporu 3 711 tun kysličníku uhličitého, který by jinak vznikl, kdy bylo stejné množství elektřiny vyrobeno stávající soustavou zdrojů elektrické energie. Dalším, v dnešní době velmi zajímavým přínosem, je vznik jednoho stálého pracovního místa, kde by mohl najít uplatnění někdo z místních lidí. Dále se zde nabízí možnost likvidace různých kompostovatelných odpadů, které jsou v obci každoročně sezónně na obtíž.

Celá věc ale na druhé straně vyžaduje poměrně velkou investici. Návrh řešení je zpracován ve třech variantách, ale vzhledem k aktuálním podmínkám se jeví jako nejvhodnější varianta, která předpokládá využití stávajících nadzemních nádrží, které pro skladování fugátu nabízí podnik Agrofarm, přistavění jedné další nové nádrže, takzvaného fermentoru, který by sloužil pro průběh vlastního procesu, postavení budovy pro umístění kogenerační jednotky a zázemí pro zaměstnance, výstavbu manipulačních a skladovacích prostor a pochopitelně připojovacího transformátoru k vedení vysokého napětí. Celkové investiční náklady by měly dle studie proveditelnosti představovat neuvěřitelných 22 768 600,– Kč, z čehož by připadalo na technologii 16 576 827,– Kč a na stavební část 6 191 773,– Kč. Každoroční provozní náklady, představující zajištění servisu, nepřetržité kontroly procesu fermentace, vlastní spotřebu el. energie, nákup surovin, manipulaci s materiálem, mzdy, pojištění, vytváření rezervy, by měly představovat 2 348 390,– Kč, oproti tomu celkové roční výnosy z prodeje elektřiny a tepla by měly představovat 4 645 329,–Kč. Člověk nemusí být ekonom, aby si spočítal, že prostá doba návratnosti investice je deset let a uvažovat o její realizaci přichází v úvahu pouze s využitím dotace, která by ekonomické hodnocení posunula směrem k lepšímu. Pokud jde o rizika a předpoklady, je velkou výhodou stabilní odbyt na odprodej elektrické energie, dlouhodobě garantovaný státem. Přesto, že prasečí kejda je v bioplynových stanicích odzkoušený materiál, nelze vyloučit riziko přerušení procesu fermentace vlivem případné přemíry dezinfekce nebo léčiv při eventuální likvidaci nějaké větší nákazy prasat. Dalším rizikem, které má sice malou pravděpodobnost, ale mělo by velký dopad, je možný výpadek některé ze vstupních surovin. Momentálně je také otázkou, zda bude možné v rámci případného čerpání dotačních peněz využít průběžné financování, nebo bude nutné celou akci nejprve předfinancovat a dotaci obdržet až po vyhodnocení celé akce. Na druhé straně by si v případě úspěšného provozování stanice, vybudované za pomoci dotace, mohla obec slušně přivydělat.

Řešením by jistě také bylo přenechat celý záměr nějakému podniku, který má s provozováním kogenerace dlouhodobé zkušenosti, s tím, že převezme všechny náklady, rizika i všechen profit, kromě příznivého vlivu na životní prostředí, který nám zbude jako nezanedbatelný bonus.

Bude na pečlivém zvážení zastupitelstva, zda projekt v případě obdržení dotace realizovat vlastními silami, nebo se rozhodnout přenechat jej nějaké jiné právnické osobě. Vzhledem k tomu, že to první řešení je vázáno prověřením dotačních možností, o kterých je v současnosti teprve jednáno mezi naší republikou a evropskou unií, nebude mít prozatím zastupitelstvo k dispozici veškeré podklady. Nezávisle na tomto rozhodnutí by bylo moudré předběžně oslovit potenciální investory a provést nezbytnou změnu územněplánovací dokumentace.

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

(4 číslice)

KontaktÚřední deskaNahoru

Vytvořil Marek Klusák

© 2006 – 2019 Obec Rozsochy